pondělí 5. března 2012

Chci se koukat na své seriály a hned...

Před mnoha za svého mládí, kdy ještě načíst obrázek v netscapu trvalo stejně dlouho jako dnes stáhnout epizodu seriálu a svůj oblíbený seriál jste mohli v orginále s předstihem vidět jen když vám známý zaslal videokazetu z USA, jsem měla takový nápad nebo spíš sen. Tenkrát jsem si říkala, jak strašně by bylo fajn, kdybychom měli globální televizní vysílání, kde bych si zvolila například stanici z druhého konce světa a mohla se v reálném čase dívat na to, co tam zrovna jde. O pár let později se internet trochu zrychlil a ti podnikavější z nás, co měli vysokorychlostní internet a vypalovačku, začali prodávat epizody stažené z dalnetu nám nešťastníkům s modemy. Ano, začalo se "pirátit". I když dodnes si myslím, že toto označení pro staženou epizodu, kterou někdo nahrál z televize a dal na web, není úplně korektní. Nicméně uplynulo pár let a začali "rmka". Pro ty z vás, co je neznají - jednalo se o formát real media, který umožňoval vytvořit prťavé soubory. Tak prťavé, že jste je mohli stáhnout i přes modem. Tak prťavé, že šestadvacetidílná série padesátiminutového seriálu se vešla na dvě cédéčka. Podle toho vypadala i kvalita, ale pro nás to tenkrát byla novinka. Můj sen o "globální televizi" sice neprobíhal jak jsem si představovala původně, ale začínal se objevovat ve formě stahování. Pokračovalo to samozřejmě torrenty a poté se objevily sdílecí služby a za pár let už pro mě bylo běžné, že jsem se ráno vzbudila a postahovala si oblíbené seriály. Začalo mi to připadat normální a samozřejmé, i když to možná nebylo úplně košér. Dalším logickým krokem pro mě tedy byl vznik legální distribuce. Jenže se nestalo. Nebo stalo, ale ne v Evropě. V USA tvoří až třetinu bandwidthu Netflix(http://www.netflix.com/) - společnost, u které se za měsíční paušál můžete podívat na svůj seriál, iTunes, kde si s nějakým zpožděním můžete koupit oblíbený seriál, Hulu(http://www.hulu.com/, kde se třeba dnes můžete podívat na včerejší 30 Rock. Ale bohužel, nic z toho není pro nás. Proto v Evropě téměř stejný podíl na bandwidthu mají torrenty a různé sdílecí služby. Pokud bych byla vlastníkem společnosti, která produkuje filmy a seriály, dělala bych všechno proto, abych měla dostupnou legální službu. Měla bych z ní příjmy a stejně bych to prodala i do televize. Ale to dle všeho nejde. Místo toho se tyto společnosti pokroku snaží všemi možnými způsoby zabránit, opresí uživatelů, kriminalizováním každého z nás. Bohužel pro ně, možná pokrok zabrzdí, ale nezastaví. Uživatel si vždy najde cestu, jak se ke svému seriálu dostat - šlo to dříve, kdy jsme si mezi sebou půjčovali dovezené kazety, a půjde to i nyní. Pokud by chtěl někdo namítat, že tím budou společnosti tratit, protože potom to už neprodají televizi v dané zemi. Prodají. Vždycky bude procento lidí, kteří si myslí, že internet = seznam. A navíc já třeba mám televizi puštěnou, když na počítači dělám něco jiného. Nebudu jmenovat, ale nabyla jsem dojmu, že na českém trhu je minimálně jeden tleevizní kanál, který programovou skladbu vybírá na základě toho, co my, "piráti", stahujeme a slaví s tím úspěch. Nebyl by pokrok, placená paušální služba, kde bychom si mohli pustit oblíbený seriál či film, lepším řešením, než donekonečna vydávat finance na to nás zastavit? Oni se vlastně pokouší dřevěným plůtkem zastavit lavinu. Ano, můžou stavět další a další, jeden za druhým, ale v konečném důsledku stejně skončí pod sněhem.

pátek 10. února 2012

Je třeba u něčeho začít

Někteří z vás sem možná nějakým omylem časem zabloudí z house-md.cz, stránky známé pod názvem Housův Dům Hrůzy, kterou jsem začala před několika lety. Jenže jeden seriál nevystačí navždy, proto jsem se rozhodla založit si tento blog, kde budu psát o všem možném i nemožném, co je právě pro mě aktuální. Momentálně je aktuální, že sem píši první článek během svého budování kapitalismu. Kapitalismus momentálně buduji v oblasti IT podpory. Ano, je to jako v IT Crowdu. Ne, nemám ráda vtipy na toto téma. Zkoušeli jste to vypnout a zapnout není vtip, protože je to pravda. Anebo možná to právě proto je vtipné. Nebudu psát kde kapitalismus buduji, ještě by mě vyhodili, až budu mít nějakou nemístnou poznámku na webu na adresu (ne)znalostí některých našich uživatelů (stejně jako bych neměla zmiňovat, že ve většině případů je chyba mezi klávesnicí a židlí). Myslete si třeba, že pracuji pro CIA, mám laboratoř jak v CSI, tvářím se záhadně jak u NCIS a vypadám vědecky jak Scullyová z FBI. Mohla bych vám vyprávět o svém životě, ale je v podstatě nudný a nezajímavý. O módě vám toho také moc nepovím, maximálně to, že ty kalhoty mám ze sekáče a kupodivu na mém dnešním tričku není žádná skvrna od jídla. Což je u mě skutečný výkon, pokud budu upřímná. A to jsem, pěkně prosím, pojedla jogurtu.